Zapomeň na předsevzetí. Zkus můj tajný silvestrovský rituál.

Vždycky jsem byla na předsevzetí. Přišlo mi to jako dobrý nápad, jak s něčím začít, skončit, něco změnit… Strašně ráda jsem i vyzvídala od ostatních, co si předsevzali oni. A pak jsem se strašně divila, že většinou nic. Jak to? Jak někdo může nemít předsevzetí? To jde začít leden, aniž bych měla hlavu plnou (staro)nových položek?

CO KDYŽ TEN LEDEN MŮŽE ZAČÍT I JINAK?

A pak jsem to jednou všechno přehodnotila. Už vůbec nevím, ve kterém roce jsem si napsala můj první silvestrovský dopis, taky si ani nejsem jistá, jak mě to napadlo, nebo kde jsem k tomu přišla. Ale už jich mám pěknou řádku.

Každopádně teď už tradičně několik dní před koncem roku přemýšlím, co jsem si loni asi tak napsala, jak jsem se měla, co jsem měla v plánu, co se splnilo, co jsem netrefila, co se stalo a já bych to přitom vůbec nečekala. A pak, až přijde ten závěrečný prosincový den, se ten dopis vydám hledat. Teda skříň vím vždycky, ale to konkrétní místo, kam ho zašoupnu, to zapomenu taky vždycky. Až se mi ho podaří, najdu si klidné místo, kde do mě nebude čumákem šťouchat ani náš psí Salám, zahrabu se do deky a čtu. A vždycky (jako fakt vždycky) mě mrzí, že ty stránky nakonec přelouskám tak rychle. 

Občas se musím smát, co jsem si tam všechno zaznamenala. Někdy zjistím, že pro mě bylo něco důležité a o 12 měsíců později je to úplně jinak, jindy si říkám, jak je fajn, že jsem si všechna moje přání splnila. A letos tuším, že jsem se v mých tehdejších představách a plánech fakt hodně spletla, tak se na to čtení těším o to víc.

NALÁKALA JSEM TĚ?

Jestli nejsi předsevzeťový typ, nebo chceš letos zkusit něco nového, napiš dopis svému budoucímu já, které bude začínat Milá… Vem si pero nebo propisku, se kterou se ti dobře píše, připrav si papíry, klidně ty do tiskárny (ale jestli máš ozdobné, na tento přece jenom slavností dopis se fakt hodí) a nech svou mysl rozběhnout po prázdné ploše.

Popiš, jak se nyní máš, co prožíváš, jak se daří tvým blízkým, co tě teď baví, co naopak vůbec a přesto to děláš, co tě štve, čím trávíš svůj čas. A pak popusť uzdu tvým snům, přáním a vizím a napiš si scénář roku 2026. Co si v něm chceš dopřát, co se chceš naučit, s čím skončit, s čím začít, co změnit a jak se u toho všechno chceš cítit. Vžij se do té představy, že to tak už je. Představ si, jak to vypadá, kdo u toho je (a kdo možná není?), co ti k tomu pomohlo (jo, to je holt ta smůla, že většina věcí se sama od sebe nestane). A nebo nepiš vůbec nic z toho, co ti navrhuju. Protože dost možná máš svoje vlastní nápady, o čem psát a svoji vlastní představu toho, co si za rok chceš přečíst. Protože tenhle dopis nebude číst nikdo jiný. Jen ty sama.

Jestli nevíš, odkud začít, stáhni si Rok pod lupou, který tě provede tím, co se ti letos dařilo, na co jsi pyšná, co jsi překonala, kde ses zasekla, v čem ti to pomohlo a co si z toho všeho chceš přinést do dalšího roku. Ať už si budeš psát o čemkoliv, přeju ti, ať je tvůj rok 2026 plný inspirace, nových zážitků a příležitostí. A pokud by sis náhodou žádný dopis psát nechtěla, přeju ti to zrovna tak. Fakt! 🙂